Knížecí Pláně jsou bývalá obec a dnes oblast poměrně vzdálená od civilizace, ležící poblíž Borové Lady v Šumavských hvozdech. Rozkládá se v bývalém hraničním pásmu s Německem. Po druhé světové válce byli lidé nuceni krajinu násilně opustit. Tak zůstala svému osudu a vytvářela nové biotopy, které jsou přívětivé třeba pro tetřívka obecného. Toho můžete při troše štěstí spatřit. My neviděli ani živáčka a příroda se zdála opuštěná, jen tu a tam nějaké to pískle zapískalo, ale tetřívek to rozhodně nebyl. I tak k místu ve výšce 1020 metrů nad mořem chovám obdiv a ve dnech naší návštěvy i nostalgickou vzpomínku na dobu dříve minulou. Nutno však podotknout, že byla tato vzpomínka ovlivněna i ideálním počasím, které zde panovalo. A i když bylo počasí na konec října docela teplé, výborná cuketová polévka přišla vhod. Recept naleznete zde.
1. Kousek pod Bučinou se nachází oblast zvaná Na Mlýnské mýtině.
2. Celá oblast, kterou budeme procházet, se nacházela v hraničním pásmu a byla veřejnosti nepřístupná.
3. Cesty jsou v této části asfaltové a vhodné i pro cyklisty.
4. Původně zalesněná příroda byla přeměněna na louky a políčka.
5. Kamenné snosy vznikaly okolo luk a polí.
6. Kamenné zídky posloužily novým obyvatelům jako životní prostor.
7. Byli to ještěrky, čmeláci, hadi a když snosy zarůstaly, také dřevo ze stromů se hodilo.
8. Okolo stezky se vše podstatné o zdejší krajině a historii lidí dozvíte na informačních tabulích.
9. Knížecí Pláně postupně zarůstají původními lesy.
10. Cesta vedoucí k restauraci Hájenka Knížecí Pláně.
11. Bučinu už jen připomíná hotel s restaurací Alpská vyhlídka. Vzadu v lese.
12. Krása Knížecích Plání vynikne hlavně na podzim.
13. Některé snosy jsou opravdu mohutné.
14. Solitéry stromů tvoří jakýsi přírodní anglický park.
15. Sluníčko si tu užijí jen občas a tak i my se radujeme z krásného dne.
16. Žďárecké jezírko, umělá nádrž původně určená ke zvýšení hladiny při splavování dřeva.
17. Menhir je jedno z nejstarších obřadních míst v okolí.
18. Od jezírka jsme se cestou do kopce opět dostali na Knížecí Pláně a počasí doznalo velké změny.
19. Tak to je ten pravý podzim na Šumavě.
20. Nálada je smuteční a odpovídá i místům, kam nás stezka dovedla.
21. Život na Žďárku nebyl nikdy lehký.
22. Solitérní stromy, mlha. Kamenná zídka určovala, kde se nacházela hranice jednotlivých pozemků.
23. Brusinková louka hraje i za nevlídného počasí červenou barvou.
24. Boží muka
25. Atmosféra podzimu houstne.
26. Bývalé Stodůlky
27. Místo na rozjímání i spočinutí.
28. Rmen tu kvete i v pozdních podzimních dnech.
29. Oblast Knížecích Plání je po druhé světové válce a odsunu obyvatel neobydlená.
30. Náletové dřeviny byly z luk odstraněny a do oblasti se rozšířil tetřívek.
31. V údolíčku Červeného potoka jsou vybudované dřevěné lávky.
32. Krajina je zde podmáčená .
33. Louky jsou i dnes využívány jako pastviny.
34. Všude jsou vidět stopy po činnosti bývalých osadníků.
35. Křížky potkáváme po celé trase.
36. Zde stával farní kostel Knížecí Pláně. Znak vlevo je alianční znak Knížecí Pláně.
37. Hřbitov Knížecí Pláně
38. Mlha opět houstne a s ní i ponurá podvečerní atmosféra.
39. Cesta se ztrácí v mlhavém oparu a my jsme zde úplně osamělí.
40. Stromy vystupují z mlžného oparu a jejich struktura mi připomíná žilnatinu tlejícího listu.
41. Náhle se slunce začíná prokousávat mlžným oparem.
42. Podvečer na Šumavě přichází rychle.
43. Vše zrůžovělo a my spěcháme k hotelu.
44. Ranní probuzení v bezpečí na hotelu a zázrak – hotel Alpská vyhlídka dostál svému jménu.
45. Cuketová polévka
Kde
Okres Prachatice, Jihočeský kraj, Česko
Mapa k výletu Přes Knížecí pláně k Žďáreckému jezírku
Kudy, kam, co
Z autobusové zastávky Kvilda, Bučina st.hr. po modré turistické značce ve směru turistický rozcestník Žďárecké sedýlko. Odtud pak budeme pokračovat po zelené značce až k Žďáreckému jezírku. Tady odbočíme vpravo a lesní silnicí dojdeme k rozcestníku na červené značce Ždárek. Po červené se začneme vracet a to až na rozcestník Knížecí Pláně a dále červenou zpět na autobusovou zastávku v Bučině.
Krásné fotky, klid a zajímavé místo.
Díky Petra